Volno, vyjížďka a filmový scénář

Tak jsem si zase jednou užíval v pátek trochu volna. A nemohl jsem jinak, než se vypravit do Sokolova, setkat se s přáteli a vyrazit do hospůdky U Kláštera ;).

Mé první kroky po ránu nevedly nikam jinam, než za Standou do školy. Se Standou dáme vždy řeč o aktuálních trendech v IT, o životě, atd., a většinou se spolu vypravíme i za Lukášem pro náš oblíbený kebab. No a nejinak tomu bylo i dnes. Navíc do školy chodím vždy velmi rád – za prvé si tak připomenu svá dávno zašlá" školní léta, za druhé se člověk podívá na půvabné mladé studentky :) a za třetí tam mají automat s nejlepší horkou čokoládou široko daleko ;).

Když jsem se se Standou rozloučil, vydal jsem se do čítárny v sokolovském Zámečku, kde jsem si prošel pár svých oblíbených IT časopisů bez nutnosti jejich zakoupení. Ostatně proč je všechny kupovat, když je v nich de facto většinou stejně jen shrnutí informací z minulého měsíce, které si člověk již dávno přečetl přímo na internetu. Ale občas se zde něco zajímavého najde a čítárna je tak dobrou možností, jak se dostat k informacím z vícero zdrojů zdarma.

Asi v půl třetí odpoledne jsem se vypravil ke Klášteru, kde jsme se měli sejít se Štůrem, který po druhé hodině končí v práci. Cestou tam jsem potkal svého spolužáka a kamaráda Martina, s nímž jsem naposledy mluvil koncem minulého roku, takže jsme se na chvíli zastavili a pokecali" o aktuálních tématech z našeho života. (Mimochodem – Martin umí skvěle malovat a něco málo ze své práce má i na svém profilu, takže se tam na něj určitě mrkněte ;)). Netrvalo dlouho a dorazil i Štůr, ale Martin už pospíchal do práce, takže jsme se Štůrem ještě jednou zašli na kebab k Lukášovi a pak už se vypravili do hospůdky :). No – vlastně ne tak docela – nejdříve jsme šli ještě nakrmit kachny plovoucí po Ohři Štůrovou nedojedenou svačinou z práce… (moc jim chutnala) :D.

U Kláštera bylo při našem příchodu prázdno, ale brzy dorazili i další zákazníci. Psal jsem Patrikovi a Růžence, zda by nechtěli taktéž přijít, ale nějak to nevyšlo a tak jsme se Štůrem zůstali sami. Nakonec to ale nevadí, protože o legraci nemáme při našich setkáních nouzi :).


Již od února plánujeme společné setkání s Růženkou a Petrou, ale zatím se nám ještě pořád nepodařilo dát dohromady termín, kdybychom měli čas všichni tři. Věříme ale, že během příštích dvou tří týdnů se nám to už konečně podaří – rádi bychom to totiž stihli ještě před tím, než půjde Růženka do porodnice :).


Jak už jsem tu psal již v článku Daleké cesty, 22. září jsme na naší cestě za sběrem hub a poznáváním krajiny, nalezli lístek se vzkazem, který připutoval na balónku až z Německa. Sice jsme si z odpovědí dali na čas, ale v prosinci před vánoci jsme jej odeslali zpět a právě v minulém týdnu nám dorazila odpověď. Jelikož já německy neřeknu více, než Dobrý den, Na shledanou, BMW a Volkswagen :D, tak musel dopis přeložit Štůr, který má na rozdíl ode mě z němčiny složenou státní zkoušku. No a Štůr jej přinesl s sebou do hospůdky, abych si jej také mohl přečíst. Jak se ukázalo, dopis na balonku odeslala devítiletá Julia až odkudsi od Hannoveru. Napsala nám něco málo o sobě, a jelikož jsme jí do dopisu napsali i adresu na náš hudební web – http://www.djsnail.info/ -, tak připsala, že si poslechla naši muziku a prý se jí vážně líbí (tak vida – už máme fanynky i v Německu :)).

Když jsme se večer vraceli domů, napadl nás se Štůrem námět na úžasný nekomerční film. Pojednával by právě o cestě tohoto balonku, protože je vlastně až neskutečná náhoda, že dopadl někde uprostřed pole, někdo jej tam našel a také na něj odpověděl. Plán máme zatím v hlavě, ale pokud by se ho podařilo realizovat, byl by z toho dojemný snímek s prvky humoru, překvapení a nutící k zamyšlení nad smyslem okamžiku a malých věcí, které nám mnohdy přijdou bezvýznamné. Teď už to chce jen sehnat prostředky na realizaci a můžeme začít točit :D.

Komentáře

Sdílet článek

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..