Posezení s Markem a Patrikovo stěhování

Od úterý jsem doma na přiděleném" volnu. Zkrátka se tak nějak stalo, že mám ještě dost dnů loňské dovolené a jelikož se musí vybrat do konce dubna, nezbývá, než si toto volno do konce dubna i vybrat. No, a jelikož podobně postiženi" jsou i jiní kolegové z práce, tak mi byla přidělena dovolená až do konce týdne, aby si pak mohl vybrat dovolenou zase někdo další. To stejně nic nemění na tom, že i tak mi stále budou zbývat ještě čtyři dny :).

Jelikož příležitost je třeba využít, domluvili jsme se s Markem alias DJ.Deathem, že se sejdeme v Sokolově, posedíme a dáme řeč a pivko.

No a tak se také stalo. Sešli jsme se na nádraží a odtud vyrazili oklikou do Horňáku", kde jsme pokračovali v započatém rozhovoru. Povídali jsme o všem možném – muzice, autech, cestách, vztazích, minulosti i budoucnosti. Později jsme se přesunuli do naší oblíbené restaurace U Kláštera, dali si dobré pivo a jídlo a dobře jsme se bavili. Po půl jedné se k nám připojil i Štůr, který šel na odpolední směnu do práce, ale ještě před tím se za námi zastavil a poseděl s námi. Opět jsme se tak měli příležitost sejít my všichni ze 3DJ.s".

S Markem jsme poseděli asi do tři čtvrtě na tři, kdy jsme ještě na chvíli vydali za Štůrem do práce a pak už nás čekala cesta domů. Doprovodil jsem Marka na nádraží a sám jsem se vydal k autobusové zastávce. Tam – a cestou domů – jsem měl příležitost vyslechnout celkem zajímavý rozhovor nějakých základní školou povinných kluků, což mě opět přivedlo na celkem zajímavou myšlenku a zamyšlení nad dnešní mladou generací. Jelikož by to ale bylo téma na delší rozbor, ponechávám si jej zatím v mysli na samostatný blogový post, který zatím chystám.

V titulku jsem přislíbil i nějakou informaci o kamarádu Patrikovi: Ten se mi v neděli pozdě večer ozval na ICQ, že se v pondělí ráno stěhuje do Frýdku-Místku za svojí láskou, kterou poznal na internetu. Mnohokrát o ní mluvil již před tím, nekolikráte za ní byl a nyní učinil rozhodnutí se k ní přestěhovat. Podle všeho jim to asi dobře klape, takže přeji Patrikovi mnoho štěstí. Jen mě mrzí, že se mi kamarád stěhuje až na druhý konec republiky. Patrik ale přislíbil, že má v plánu se vždy alespoň jednou za měsíc vydat domů na návštěvu, takže dá vědět a když to vyjde, tak se můžeme sejít. Tedy už se těším, až se sejdeme a budeme si zase moci popovídat přímo.

Komentáře

Sdílet článek

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..