Díky Petro

Včera v šest hodin večer jsem se opět po nějakém čase sešel se svojí kamarádkou a bývalou spolužačkou Petrou v místní restauraci Slunečnice. Naposledy jsme se viděli společně s Růženkou v Sokolově U Kláštera v polovině března – to bylo necelé dva měsíce před tím, než Růženka přivedla na svět dceru Terezku. Nyní se nám konečně podařilo dohodnout na příhodném termínu a tak již nic nebránilo našemu společnému setkání.

Nemohu napsat nic jiného než to co píši o našich společných setkáních vždy:

S Petrou se vždy velmi rád vidím, protože setkání s ní je pro mě taková relaxace po všech dnech strávených v pracovním blázinci". Lidí s nimiž si člověk může promluvit na rovinu a otevřeně o všem je totiž poměrně málo a i proto jsou vzácní. A Petra patří k této skupině lidí, protože má podobný náhled na svět kolem nás a tak jako já patří mezi ty, kteří nad věcmi kolem nás přemýšlejí a uvažují v souvislostech. A rozhovor s takovým člověkem je pak skutečně obohacující, na rozdíl od mnoha planých řečí.

Tímto bych tedy Petře rád poděkoval za společné setkání a věřím, že se snad zase brzy uvidíme ;).

Komentáře

Sdílet článek

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..