Soudit za přátele?

Nad tímto tématem uvažuji již delší dobu. Jsem si vědom toho, že možná budu některými jedinci označen za takového, či onakého, ale pravdou je, že toto nemá být obhajoba či hana žádného ze jmenovaných, jako spíše obecné zamyšlení. A po pravdě zajímal by mě i váš názor na tuto věc. Rád bych si dnes položil otázku, zda lze někoho soudit za jeho přátele, či minulost jeho rodiny, atd.

V souvislosti s nedávnou kauzou Kočka" se v médiích objevilo mnoho spekulací. Pro ty z vás kdo snad nebyli touto zprávou zasaženi, připomenu jen to, že šlo o zastřelení pana Václava Kočky mladšího – syna pražského podnikatele Václava Kočky (např. pořadatel Matějských poutí) – panem Bohumírem Ďuričkem. Na celé věci by asi nebylo nic moc zvláštního, protože takové věci se, bohužel, občas stávají. V tomto případě ovšem došlo k velké medializaci případu z toho důvodu, že k vraždě došlo krátce po křtu knihy předsedy ČSSD Jiřího Paroubka na následné afterparty" a jak Václav Kočka starší, tak Bohumír Ďuričko, jsou označováni jako Paroubkovi přátelé, nebo přinejmenším známí.

Média okamžitě vyrukovala se spekulacemi ohledně údajných mafiánských praktik rodiny Kočkových a začala se dotazovat Jiřího Paroubka jaké z toho vyvodí závěry, zda cítí nějakou odpovědnost, zda je zapleten do mafiánských praktik, jak se cítí jako přítel vraha, atd.

Neberme médiím jejich svobodu, ovšem mě jako první napadla právě v úvodu zmíněná otázka: Lze někoho soudit za jeho známé, či přátelé? Lze někoho soudit za to s jakými lidmi je, či byl ve styku a lze někoho volat k nějaké odpovědnosti za cizí činy?

Kolik z nás má přátele, kteří v životě vyvedli něco špatného? Sami se zamysleme nad tím, co všechno o svých přátelích víme a zda můžeme vědět o všem v jejich životě. Můžeme ručit za to, že některý z našich přátel nemá dvojí život" a zatímco mi jej známe jako přátelského a pohodového člověka, v soukromí to může být kupříkladu tyran?

Domnívám se, že by se nikomu z nás nelíbilo, kdyby v souvislosti se skutky našich přátel, o nichž jsme sami neměli tušení, či jsme je nemohli nijak ovlivnit, někdo soudil nás samé za to, že se s takovými lidmi známe, či přátelíme. Proč by to tedy mělo být jiné u politiků? Pakliže má někdo nějaké důkazy o protizákonném chování předsedy ČSSD, či kohokoliv jiného, nechť s nimi vystoupí veřejně, ovšem podsouvání nějakých skutků a kladení otázek po údajné odpovědnosti za cizí činy mi prostě přijde nevhodné.

Zoufalé mediální hledání nějakých souvislostí a špíny" se ovšem netýká jen českých politiků, nebo českých médií. Podobný příklad lze vysledovat např. i u před pár dny zvoleného nového amerického prezidenta Baracka Obamy. Nový prezident ještě ani nenastoupil do úřadu, ale v médiích už se objevují spekulace, že ač sám prezident je černý", tak ve skutečnosti není čistokrevný černoch", ale jen" míšenec a navíc možná potomek afrických otrokářů.

A já se opět musím ptát: Záleží na tom? Opravdu je důležité jestli je prezident černý, nebo míšený? Opravdu bude mít nějakou souvislost s Obamovou politikou to, zda jeho pra pra prapředek byl otrok, nebo obchodních s otroky?

Připadá mi, že namísto toho, abychom řešili věcné otázky a opravdové problémy, si stále jen hrajeme jakousi podivnou hru na černého Petra, který půjde z kola ven. Zoufale hledáme důvody proč ten či onen nemohou zastávat svůj úřad, abychom si později mohli stěžovat jak je nám všem zle, protože ti nahoře" jsou všechno mafiáni, přátelé vrahů, atd. Myslím, že při troše dobré vůle by se trocha té špíny" dala najít na každém z nás. A pokud ne přímo na nás, tak přeci jako její dobrý zdroj poslouží naši přátelé, rodina, předci, aj. – hlavně když celému světu ukážeme, že je tu další člověk, co patří k tomu ksindlu".

Je samozřejmé, že v demokratickém systému budou vždy názory hájící jedno, nebo druhé stanovisko. Nemusíme tedy souhlasit s politikou toho, či onoho, ale možná bychom jednou měli dát politikům opravdu příležitost pracovat, namísto toho, abychom řešili stále nové a nové pseudo kauzy ukazující všem, jak jsou ti námi zvolení zástupci vlastně neschopní. Jen tak se totiž bude moci opravdu ukázat, kdo pracuje, něco dokáže a klidně i lidsky chybuje, a kdo je jen povaleč a darmožrout" na politice se slušně přiživující. Neustálým řešením smyšlených kauz a rádoby závažných témat se pouze vyhýbáme těm opravdu závažným a možná i přehlížíme některé nekalosti, které se skutečně dějí. Nemůžeme se potom divit, že lidé ztratili zájem o politiku a rovněž tomu, že se dnes vlastně již nikdo nad skutečně závažnými prohřešky nepozastavuje. V té záplavě pseudo kauz totiž tyto vyšumí stejně tak do prázdna.

Média by měla hrát úlohu zprostředkovatele informací a svoji roli plnit rovněž v odhalování skutečných nekalostí, či balamucení voličů politiky. Namísto toho se však stále častěji média stávají původci údajných kauz a přinášejí nám tak vlastní verzi reality namísto obrazu té skutečné.

Apeluji proto na všechny samostatně smýšlející spoluobčany. Nenechme si vykládat co je špatné a co není. Posuzujme věci vlastním rozumem a nepřijímejme slepě to, co se nám předkládá. Nebo snad i vy soudíte ostatní podle jejich známých, přátel, barvy pleti, či rodinného původu?

Komentáře

Sdílet článek

2 komentáře u „Soudit za přátele?

  1. Petr \"Pe3ček\" Loukota

    Nemohu jinak než souhlasit! Říká se tomu veřejné mínění, když zpravodajský server napíše určitý pohled na věc a většina čtenářů jej automaticky bere jako svůj vlastní názor. Chyba!Stejně tak mi jako tobě připadá, že lidé se dnes zabývají hloupostmi namísto důležitých věcí – například se volí anketa Ano 2008 a dělá se z ní rádoby velká show namísto toho, aby se peníze, které spadají na náklady takovéto akce, poslali lidem a především dětem někam, kde to potřebují. Nechápu, nikdy nepochopím a ještě daleko více nerozumím smýšlení lidí, kteří takovéto pitomosti a primitivnosti hltají z televizních obrazovek.Rovněž musím říct, že stejně jako si nikdo z nás nevybírá své rodiče, tak nikdy není ani zodpovědný za činy svých přátel. I kdybych souhlasil, i kdybych nesouhlasil s kamarádem, tak co je komu do toho! Sice nemám každého člověka na světě zrovna v lásce i občas kritizuji něčí chování, ovšem nikdy bych nemohl nikoho odsoudit ve smyslu \“ty nejsi hodný svého života\“ nebo něco podobného. Každý žije po svém a nikdo z nás, prostých smrtelníků, nemá právo kohokoliv odsuzovat a zbavovat života (porušování zákona je věc úplně jiná).Na závěr se mi k tématu hodí slova: \“Kdo je tu bez viny, ať teď hodí kamenem!\“ :-)

  2. Kyborg

    Ja mám k ľudom, ktorý berú informácie z médií za SVOJU pravdu, nemilé meno.,,Mediálne handry\“Súhlasím s komentárom i s článkom i keď si ako príklad nemusel použiť politika. :-)

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..