Zdá se, že mé politické hledání pokračuje. Po fiasku s Věcmi Veřejnými jsem s nadějí vhlížel k Hnutí ANO 2011. Liberální středové hnutí, které slibovalo efektivní státní správu, snížení zbytečné byrokracie a mnoho dalších – pro středového voliče zajímavých věcí – mi bylo natolik sympatické, že jsem jej nejen podporoval a volil, ale dokonce jsem do něj (na čas) i vstoupil.
Byl jsem ochoten přehlížet problémy kolem osoby Andreje Babiše, protože o samotného Babiše mi nikdy nešlo. Viděl jsem, že ANO přivedlo do politiky spoustu nových lidí, kteří do něj – podobně jako já – vstupovali s nadějí na nějakou společnou práci za změnu kurzu, jakým se Česká republika ubírala. Dodnes – minimálně na úrovni našeho kraje – znám v ANO spoustu lidí, v něž mám důvěru a považuji je za kvalitní lidi, kteří mají skutečný zájem na zlepšování míst, kde působí. Připadá mi ovšem, že přehlížejí to hlavní, totiž fakt, že hnutí ANO v roce 2011 a hnutí ANO v roce 2019 je zcela jiným politickým subjektem.
Celý příspěvek →