Akční podzim 2009

Jsou to právě dva měsíce, kdy jsem se zde rozepisoval o svých letních zážitcích a prožitých událostech a slíbil jsem, že brzy budu se psaním pokračovat, neboť mne toho ještě dost čeká. Nakonec jsem si z některých objektivních i subjektivních důvodů dal se sepsáním těchto událostí poměrně dost na čas. Nyní jsem ale opět zde, neboť tyto události jsou již za mnou a tak se vracím na tento blog, abych je zde zaznamenal ve formě dalšího článku v rubrice Ze života". V rubrice – pro vás čtenáře – možná ne až toliko zajímavé, nicméně pro mě hodnotné, neboť mi pomáhá archivovat" můj život a rozpomínat se na prožité dny, které bych si rád uchoval…

Září

Na Patrikově oslavě nechyběla řádná výzdoba

Na Patrikově oslavě nechyběla řádná výzdoba

Začneme hned tam, kde poslední článek končil totiž tím, že jsem byl pozván na oslavu třicetin mého kamaráda Patrika. Oslava se konala dne 26. září v Sokolově a ač možná nedopadla zrovna zcela dle plánů oslavence, tak to byla zajisté zajímavá akcička, na níž nechyběla muzika, soutěž, hádka, ani sourozenecká potyčka ve stylu Slunce, seno a pár facek :). Nicméně nakonec snad vše dobře dopadlo… ;). Dalo by se mnohé vyprávět, ale jelikož má tato oslava mnohem více aktérů, nebylo by vhodné, abych zde sepisoval něco co se týká cizích životních příběhů…

Oslavenec Patrik

Oslavenec Patrik

29. září jsem si vzal v práci půl dne dovolené, neboť se konala akce na níž jsem nemohl chybět a která se původně měla konat už někdy 16. června, jenže nabrala zpoždění. Tou akcí nebylo nic jiného, než otvírání pivovaru Permon v Sokolově, přímo v budově, kde sídlí má oblíbená restaurace U Kláštera. Až dosud se totiž Permon vařil jen v minipivovaru v nedaleké Lomnici, ale jelikož již tento minipivovar nestačil kapacitně pokrývat poptávku po tomto vynikajícím pivečku, došlo k rozšíření pivovaru o další pobočku" přímo v Sokolově. Podtitul Sokolovské pivo tak nyní k Permonu sedne ještě více. Dovolím si ale tvrdit, že Permon, to je pivečko celého našeho okresu, ba i kraje a kdo sem zavítá, ten by jej jistě měl alespoň ochutnat. Na výběr má totiž již z několikero možných variant a stupňovitostí.

Již při začátku akce bylo i přes nepžízeň počasí plno

Již při začátku akce bylo i přes nepžízeň počasí plno

Já jako aktér soutěže :)

Já jako aktér soutěže :)

S "kolegou" šampionem ;)

S "kolegou" šampionem ;)

Ale k samotné akci. Otevírání pivovaru provázelo posezení na Starém náměstí, s možností ochutnávky všech druhů Permona a s muzikou harmonikáře Pepina. Sešlo se zde dost lidí a krom jiného jsme zde s kamarádem Štůrem potkali i bývalou přítelkyni našeho společného kamaráda, kterou už jsme dlouho neviděli a s níž jsme si rádi opět popovídali. Nechyběla ani soutěž o tři lahvové Permoníky" v držení čtyř půllitrů v natažené ruce. A ač jsem se původně ani nechtěl zúčastnit, tak nakonec jsem tuto soutěž o několikero vteřin vyhrál :). Své vítězství jsem ale postoupil pánovi, který měl nějakých sedmdesát roků a soutěže se zúčastnil hned čtyřikrát. To byl totiž skutečný šampion, stejně tak jako ostatní pantátové", kteří hravě překonávali soutěžící mladíky… Nakonec jsem i já a kolega" s podobným časem, dostali alespoň po jedné lahvince Permona :).

Přehled sladu na VIP akci uvnitř restaurace U Kláštera

Přehled sladu na VIP akci uvnitř restaurace U Kláštera

Všichni "Permoníci" pěkně pohromadě ;)

Všichni "Permoníci" pěkně pohromadě ;)

Pivko se vypilo možná rychleji, než se čekalo, bo účast byla celkem hojná a tak akcička na náměstí končila někdy po sedmé hodině. Nebyl bych to ale já, abych se jen tak sebral a šel. Proč také? – Pivko ještě bylo, počasí se lehce umoudřilo a byla pohodička. A tak jsem zde s kamarádem Štůrem sledoval, jak se pomalu rozebírá stan a odnášejí sudy od piva. Nu což, přece v tom lidi od Permonu nenecháme samotné, a tak jsme nabídli svoji pomocnou ruku při odklízení stanu a odnášení laviček. Poté jsme se již přesunuli přímo k novému pivovaru, načež jsme dostali pozvánku, abychom šli dále a zúčastnili se přímo VIP akce jen pro speciální zvané hosty :). A tak jsme prošli pivovarem přímo do restaurace U Kláštera a zde si užívali zábavu, pivko a jídlo zdarma a rozhovory se zajímavými lidmi :). Prostě bezva. Jen škoda, že po cca. dvou a půl hodinách jsme museli tuto akci opustit, protože nám brzy odjížděl poslední vlak domů…

S majitelem pivovaru a jeho zaměstnanci

S majitelem pivovaru a jeho zaměstnanci

S příjemnou a známou obsluhou lépe chutná ;)

S příjemnou a známou obsluhou lépe chutná ;)

Kompletní album fotografií z otevírání pivovaru je dostupné na Facebooku.

Další vydařenou akcičkou byl sraz zaměstnanců našeho podniku s Sokolově konaný hned den po zdařilé permonické" akci, tj. 30. září 2009. Sraz se vydařil, stejně tak, jako společné bowlingové klání. Ještě před tím jsem si ale já pozval svého kolegu Marka a kolegyně Janu a Jarku z práce do své milované restaurace U Kláštera na jednoho Permona, aby také vyzkoušeli to jediné pravé pivo" :).

Kolega Marek a kolegyně Jana a Jarka v restauraci U Kláštera

Kolega Marek a kole
gyně Jana a Jarka v restauraci U Kláštera

Řijen

1. října mě čekala další narychlo plánovaná akce – třídní sraz se spolužáky z naší základní školy. Ten poslední (a první zároveň) probíhal před dvěma roky u příležitosti desátého výročí opuštění ZŠ a tento jsme svolávali se spolužačkou Zuzkou primárně hlavně kvůli ní, neboť posledního srazu se nemohla zúčastnit, neb již pátým rokem žije v Anglii a tentokráte měla konečně trochu více času na návštěvu ČR a tak nás všechny chtěla po těch dvanácti letech zase vidět pohromadě. Nakonec, ač byl sraz svolán narychlo a v pro mnohé nepříhodném termínu ve čtvrtek, se nás sešlo poměrně dost a užili jsme si opravdu mnoho legrace. Tancovalo se, povídalo, popíjelo – zkrátka docela nevázaná zábava s lidmi, které člověk sice nevídá nijak často, ale má k nim tak nějak blíž – vždyť jsme spolu strávili poměrně velkou část svého života a dětství…

Se spolužačkou Zuzkou po dvanácti letech...

Se spolužačkou Zuzkou po dvanácti letech…

Méně legrace jsem však zažil po návratu s třídního srazu, kdy jsem chtěl ještě před tím než půjdu spát stáhnout nafocené fotografie do počítače. Zapnul jsem jej totiž a nic… Na monitoru černo, ačkoliv se zdálo, že jinak systém běžel. Měl jsem podezření na grafickou kartu, protože přesně takto mi cca. před rokem odešla do křemíkového nebe moje starší grafika, ale nějak jsem to neřešil se nechal si řešení až na další den. Ani v dalším dnu se ale nic neukázalo a podezření na grafiku jsem tak mohl vyloučit až v pondělí, kdy jsem se zastavil u kamaráda a grafiku si u něj otestoval – a pracovala správně. Bylo tedy jasné, že problém bude nejspíše přímo někde na desce. Ač jsem to tedy neměl v plánu, tak nakonec jsem se rozhodl pro radikální" řešení. Než dávat peníze do starého železa", rozhodl jsem se provést kompletní upgrade základu. Objednal jsem si tedy novou základní desku, procesor i paměti a pak už jen čekal. Bohužel – kvůli nedostatku 1200MHz DDRII pamětí jsem čekal cca. měsíc a jelikož se mi již vážně čekat nechtělo, změnil jsem objednávku na paměti DDRII 1066MHz a přihodil k tomu rovnou i Windows 7 Ultimate, které v té době přicházeli na trh. Teprve začátkem listopadu jsem se tak dočkal své nové kompletní sestavy stojící na základní desce Asus P5Q-E, CPU Core2Duo E8400 na 3GHz, 4GB DDRII Patriot RAM 1066MHz, SSD disku OCZ Vertex 30GB (systémový disk) a OS Windows 7 Ultimate 64bit. Vlastně jen grafika, mechaniky, skříň, zdroj a ostatní disky zůstali původní. Nutno ovšem uznat, že v téhle sestavě jede" počítač opravdu více než slušně a já doufám, že mu to nějaký čas vydrží :). Díky patří také mému netbooku Asus EeePC 901, který mi celý ten měsíc bez desktopu byl věrným společníkem na cestách internetem.

Jedna společná, veselá, ale v nekompletním počtu :)

Jedna společná, veselá, ale v nekompletním počtu :)

Vraťme se ale zpět na počátek října. Konkrétně do data 9. října 2009. Toho dne jsme uspořádali menší akcičku v Habartově spolu se Standou. Vlastně jsme to nijak neplánovali. Standa zavolal a za nějaké dvě tři hodiny už jsme se veselili v Habartovské hospůdce a pak pokračovali ještě dlouho do noci u Standy doma spolu s jeho rodinou. A bylo veselo. Druhý den jsme se ráno vypravili do lesa na sběr hub, ale štěstí (a nebo lokalita) nám nepřálo a tak jsme nenašli vůbec nic. Letos vůbec – alespoň tady u nás poblíž to s houbami bylo dost špatné…

"Na zdraví" se Standou

"Na zdraví" se Standou

Další akce byla naplánována na 24. října a šlo opět o akci zaměstnaneckou. Společně s dalšími členy naší odborové organizace jsme se vydali na výlet do Prahy, kde jsme měli zamluvené večerní představení muzikálu Mona Lisa. Samotné představení bylo skutečně vydařené a muzikál se nám všem moc líbil. Ještě před samotným představením jsem stihl menší blogerské setkání, kdy jsem využil své návštěvy Prahy a alespoň na chvilku se sešel na kus řeči s kolegou blogerem Davidem Nogolem aka Dadajaxem. Jak cesta do Prahy, tak cesta zpět se nesla ve znamení veselé nálady, vyprávění vtípků, atd., takže celkově šlo opět o velmi vydařený den.

Spolu s Davidem aka Dadajaxem před divadlem Broadway

Spolu s Davidem aka Dadajaxem před divadlem Broadway

Listopad

S nastupujícím podzimem je třeba zvolnit tempo. Nejen, že mě krátce po pražském výletu a očkování proti běžné chřipce tato stejně skolila, ale rovněž počasí už toliko nepřeje nějakým velkým cestám, výletům a srazům. A tak se jediná akce tohoto měsíce konala před pár dny – konkrétně ve středu 18.11.2009. Ten den jsme se totiž s kolegou Markem z práce a jeho přítelkyní Marcelou vydali do Karlových Varů na společný koncert Karla Gotta a Evy Urbanové. A byl to skutečně zážitek. Jak já, tak Marek Karla Gotta velmi obdivujeme vlastně již od dětství. Karel Gott je totiž zpěvák s velkým Z a ostatní zpěváci – byť třeba dobří – jsou proti němu poněkud jiná liga. Božský" Kája se prostě nezapře. A o zpěvačce s velkým Z se dá hovořit i v případě Evy Urbanové. Účast na tomto koncertě nás těšila o to víc, že jsme měli poprvé možnost vidět mistra naživo, neb dosud nám nebylo přáno. Samozřejmě, že Karlův hlas už zní trochu jinak než před deseti dvaceti lety, stejně tak jako tehdy zněl jinak oproti době, kdy začínal v divadle Semafor. Nicméně na sedmdesátníka podává stále skvělé výkony, má energii, charisma a šarm, které mu i v jeho letech přinášejí přízeň tisíců posluchačů. Velice nás tedy potěšilo, že jsme si krom skvělého zážitku s koncertu odnesli i mistrův podpis a nakonec i společnou fotografii, když se nám jej podařilo vyprovodit při jeho odjezdu zpět domů… Zkrátka jedinečný zážitek.

Společná fotka s Karlem Gottem...

Společná fotka s Karlem Gottem…

Komentáře

Sdílet článek

1 komentář u „Akční podzim 2009

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..