Miluji hudbu – o tom jsem zde již psal. Mám rád mnoho různých hudebních stylů a jejich kombinací a krom pár výjimek se mi dokáže hudba zalíbit bez ohledu na styl. Přesto existuje jeden styl, který mám raději než ostatní. Styl, který mně dokáže uvolnit, naladit a přenést přes problémy za hranice možného – Trance.

Výběr tranceové hudby z produkce Armada Music

Pojďme se nejprve podívat na to, co o tomto hudebním žánru říká Wikipedie:

Trance (česky trans) je žánr elektronické taneční hudby, který se začal vyvíjet počátkem 90. let 20. století. Domovem mu je hlavně Německo a Nizozemsko, odkud se v průběhu let šířil dál do Evropy a světa.

Trance bývá popisován jako melodický styl s více či méně volnou formou vycházející z kombinace techna a housu. Nehledě na jeho přesný původ je trance považován za významný pokrok v oblasti postmoderní taneční hudby. Opakující se základní motiv se během skladby zároveň rozvíjí ve mnohovrstevnatou melodii. Vzniklá hudba pak silně závisí na kompozici, která musí udržet vše přirozené a zároveň bezmyšlenkovitě se neopakující. Bicí mohou být rázné, ale není jim kladena taková důležitost, jako např. u drum’n’bassu nebo techna.

Jeden ze stovek výběrů tranceové hudby na YouTube

S šířením tohoto druhu hudby došlo i k jeho diferenciaci a vzniku subžánrů, například Uplifting Trance, který obsahuje často melancholické či euforické melodie velmi příjemné k poslechu (interpreti: Sean Tyas, Adam Nickey, či např. Above & Beyond), Progressive Trance, který se melodičností a snivostí blíží k Dreamu (např. Lolo, Arnej, Kirsty Hawkshaw), Goa Trance, Tech-Trance, jehož atmosféra se mnohdy přibližuje k žánru Techno (Randy Katana, Greg Nash, Bryan Kearney), Acid (Kai Tracid) a mnoho dalších směrů.

---

Armin van Buuren feat. Sharon den Adel – In And Out

Mnozí lidé hází všechnu taneční muziku do jednoho pytle a říkají, že to není nic více, než mlácení do bubnu (duc duc). Je tomu tak ale opravdu? Možná je fakt, že to jaká hudba se nám líbí nějak souvisí přímo se stavbou našeho mozku. Osobně se totiž domnívám, že taneční hudba a zvláště pak trance mají rádi zejména lidé otevření novým myšlenkám a pohledům – lidé obdaření tak trochu transcendentální myslí.

Armin van Buuren – Shivers

Posluchači taneční hudby obecně bývají také často považováni za uživatele drog a alkoholu. Už ze svého příkladu musím uvést, že tomu tak není – minimálně ne u všech a troufnu si tvrdit, že ani ne u většiny. Pokud někdo chce užívat drogy a vyvolávat v sobě nějaké halucinace, či se nějak nabudit k tanci, atd., tak to udělá bez ohledu na poslouchaný žánr či bez ohledu na to, jaké akce se zúčastní. Nejen pro mne je ale touto povzbuzující drogou právě ona hudba samotná. Je to právě hudba, jíž chci užívat v množství větším než malém, protože ji miluji. A musím se po pravdě přiznat, že opovrhuji těmi, kteří používají hudbu (jakoukoliv) jen jako kulisu k drogovým dýchánkům. Je to totiž něco jako znásilňování a zneužívání hudby, která je zde proto aby povznášela lidského ducha k výšinám (no dobrá – uznávám, že jsou tu i styly, které člověka zrovna nikam nepovznášejí, ba někdy možná i naopak :)).

Ronski Speed feat. Aruna – All The Way

Taneční muzika má mnoho odnoží a i řádného výplachu" si můžeme užít, pakliže chceme. Trance je ale poněkud jiný. Není to jen jednoduchá primitivní melodie, nebo stejný rytmus. Řekl bych, že trance lze snadno přirovnat k moderním symfoniím. Stejně tak jak melodická a různorodá dokáže být tzv. vážná hudba, stejně tak různorodý a melodický dokáže být Trance. Možná se změnili nástroje, ale cit pro hudbu, rytmus, melodii a dynamiku zůstal. Na druhou stranu se ale možná nástroje zase tolik nezměnili – v mnoha tranceových skladbách totiž uslyšíte např. piano, či housle, ale i kytaru a další (samozřejmě často doplněné mnoha elektronickými efekty). A kdo ví – možná, že kdyby slavní skladatelé minulosti žili dnes, pak by tvořili právě Trance ;). Trance se dokáže pohybovat od klasické písňové formy až po čistě instrumentální skaldby a naopak (jak se ostatně snažím vystihnout i v těch několika málo příkladech v tomto článku).

DJ Shah feat. Aruna – Now Or Never (Acoustic)

Osobně mám velkou schopnost vizualizace a proto mě právě tranceová muzika vždy dokáže velmi příjemně naladit. Stačí zavřít oči a v mé mysli se rozehraje příběh. Příběh takový, jaký si sám určím. Metodou řízených představ vedu svoji mysl po stopách hudby. Odděluji tóny a vnímám jemné nuance hudby, rytmy a vlnové křivky jednotlivých nástrojů a efektů. Hudba se proměňuje na světlo a každý tón hraje jinou barvou i intenzitou. Pokud chci, povznesu se nad tento svět do hlubin vesmíru, abych mohl spatřit pulzující hvězdy a galaxie, evoluce planet i života… Poslech tranceové hudby je pro mne zkrátka formou kontemplace, nebo meditace. Uvolní moji mysl i tělo a přeladí můj mozek na jinou vlnu. Na vlnu, díky níž si dokážu lépe uvědomit své já a lépe organizovat své myšlenky. Trance je pro mě jako nekonečně složitá matematická rovnice (ostatně hudba lze vyjádřit matematicky), v níž však do sebe vše úžasně zapadá, aby se v nějakém okamžiku prozření náhle zjevilo řešení toho všeho v jedinečné syntéze všech tónů…

The Thrillseekers feat. Aruna – Waiting Here For You

Zkrátka takový je pro mě Trance a pokud budete chtít, pak může být takovým i pro vás. Tak tedy vzhůru do transcendentálna a užívejte života, neboť je až příliš krátký ;).

Kai Tracid – Life Is Too Short

Komentáře