Tento blog je veskrze blogem apolitickým, ale občas se prostě vyskytne téma, které mne přiměje k tomu, abych i zde na blogu lehce do té politiky zabrousil. A občas s tím možná někoho pozlobím, takže se předem omlouvám, pokud se svým článkem dotknu vašeho vnímání věci. Politickým tématem, které mne tentokráte vede k sepsání politického" článku na tento blog, je náš pan prezident Václav Klaus a jeho postoj k tzv. Lisabonské smlouvě.
Hned ze začátku článku musím napsat, že nepatřím k odpůrcům Vácava Klause jakožto prezidenta naší vlasti, ba naopak – jako prezident je mi Václav Klaus milejší, nežli kdysi býval jako premiér. K jeho dřívější politice bych jistě měl své výhrady (stejně tak jako k mnoha jiným politikům v celém politickém spektru), ale jako prezidenta si Václava Klause vážím jakožto inteligentního, zodpovědného a reprezentativního člověka na svém místě. Po pravdě bych dost těžko nyní mohl říct kohokoliv jiného z politické reprezentace, koho bych si dovedl na Klausově místě představit. A to říkám i přesto, že mi třeba není zcela sympatické ono klusovské" popírání globálního oteplování, atd. (byť i zde má Václav Klaus v určitých ohledech pravdu, když např. tvrdí, že se ekologie a oteplování stávají jistým strašákem, jímž se ohánějí ti, kteří se chtějí dostat k moci a svést se na vlně ekopropagandy). Ale zpět k tématu Klaus a Lisabon…
Nejsem právník a nemohu tedy posoudit, zda se v tzv. Lisabonské smlouvě skutečně nacházejí nějaká rizika např. pro majetkové poměry našich občanů. Je ale známo, že kde jsou dva právníci, tam jsou nejméně tři právní názory, což se potvrzuje i zde, kdy jedni právníci tvrdí to a jiní zase něco jiného. Ale o to v konečném důsledku nejde. Jakožto občanovi České Republiky, tj. státu, který je plnoprávným a rovnoprávným členem EU mi vadí, když se na naši republiku činí nátlak, kdy jsou naši občané neustále masírováni" propagandou, že bez Lisabonu to nejde a že jsme poslední a pomalu snad i zaostalí a měli bychom se stydět za našeho prezidenta, atd., atd. Co považuji za ještě horší je fakt, že těmito slovy nemluví jen zahraniční delegáti a představitelé moci v EU, ale i mnozí čeští politici a média a posléze i moji spoluobčané.
Jsme samostatný stát se zodpovědností předně našim občanům a přesto mám pocit, že jsou zde lidé, kteří by nejraději (lidově řečeno) vlezli do … představitelům EU, jen abychom se náhodou neukázali jako stát s vlastním postojem a názorem. Necháme se nutit do ratifikace smlouvy jen kvůli tomu, že ostatní ji již podepsali. Do ratifikace smlouvy, která měla být schválena všemi členy jednohlasně a nebo nebýt schválena vůbec, což se však někomu nehodilo a tak pomocí stejných nátlaků a manipulace veřejným míněním donutil k opakovanému schvalování Irsko. Už tento fakt sráží v mých očích pohled na demokratičnost rozhodování v EU do hlubin.
Václav Klaus na tyto fakty upozorňuje neustále a upozorňoval na ně i při svém vystoupení na půdě Evropského parlamentu 19. února tohoto roku. Jeho projev (s nímž se osobně mohu ztotožnit), jakkoliv věcně naprosto vyvážený a pravdivý, se dočkal na půdě EU nesouhlasného halekání a bučení ze strany mnohých europoslanců. Přečtěte si jej ale znovu a posuďte sami, zda v něm V. Klaus nějak dehonestuje europarlament, nebo samotnou EU?. Domnívám se, že nikoliv.
Bohužel se děje přesně to nač náš prezident upozorňuje, totiž fakt, že EU se stává pouze byrokratickou institucí, která se vzdaluje lidem i demokracii. Jeden jediný názor (totiž tzv. myšlenka Euroústavy, posléze pozměněné na Lisabonskou smlouvu) je zde uznáván a protlačován jako jediné možné řešení a pakliže někdo upozorňuje na fakt, že možných cest je mnohem více, pak je nesouhlasně vypískán a označen přinejlepším za euroskeptika.
Asi bych měl napsat tolik, že nepatřím k antiglobalistům a rozhodně nejsem proti spojování národů a kultur. Ba naopak se domnívám, že toto spojování a integrace je jedinou možnou cestou, jak čelit vskutku globálním problémům a zřejmě jedinou možnou cestou, jak čelit vlastní záhubě. K tomu navýsost velmi inspirující cestou, pakliže je po ní kráčeno obezřetně. Nejednotné lidstvo je totiž skutečnou hrozbou pro tento svět. Je ale třeba vždy vážit, zde cesta po níž jdeme, není již cestou příliš svazující a zde je na ní prostor skutečně pro všechny zúčastněné strany.
Mám bohužel pocit, že jsme se jakožto národ stále nepoučili. Po desítkách let, kdy jsme byli vazalským státem Sovětského svazu, si opět necháme diktovat co pro nás má být správné, pomalu bez toho, abychom se k tomu mohli vyjádřit. Ano, dnes se sice již vyjádřit svobodně můžeme, ovšem když to někdo dělá (např. Václav Klaus), pak je dehonestován nejen od našich partnerů" v EU, ale dokonce i z našich vlastních řad, kdy jej někteří označují pomalu za zrádce vlasti, jen kvůli tomu, když upozorňuje na možná rizika a jiné možnosti.
Pravdou je, že dnes už asi opravdu není jiná možnost než ratifikace Lisabonské smlouvy. Zůstává ale hořká pachuť v ústech, že namísto skutečné demokracie v rámci EU jsou si zde některé státy rovnější, než by z podstaty EU, jakožto rovnoprávného společenství států, měli být. A my bohužel patříme k těm státům, které se drží kdesi na chvostu. Není to ale kvůli tomu, že by nás tam odeslal" náš prezident svým postojem, ale spíše tím, že si sami nedokážeme stát za vlastními zájmy a raději slepě přejímáme to co nám někdo silnější nabízí" (rozuměj de facto nutí).
Zde ovšem musím jen z povzdechem podotknout, že to není jen náš národní případ. Je to i celkovým nezájmem nás – občanů členských států EU – o děje a postupy v samotné Unii, kdy za sebe necháme rozhodovat elitu" s vlastními zájmy – často bohužel odlišnými od názorů obyčejných občanů. Bez jisté politické reprezentace a vedení by zde zavládla anarchie, ovšem je otázkou, zda se většinové postoje politických představitelů EU až příliš nevzdalují zájmům běžných občanů EU. Je tedy minimálně dobře to, že mezi politiky jsou ještě lidé formátu Václava Klause, kteří se nebojí nazývat evropské záležitosti pravým jménem…
jen tleskám :)
Je to hezky sepsáno a musím uznat, že s tímto názorem se plně ztotožňuji. I kdyz není to jen Václav Klausů který má něco proti té smlouvě už to byla i p. bobošíková, která má video dokonce na internetu co nám to přinese za rizika atd. bohužel s tímto se mělo bojovat již před léty – samožřejmě né když nás vedli sověti, ale s tím už měli bojovat předtím, teď už nám mohou jen nadiktovat a čekají že to podepíše – jelikož musí…Do podrobna jsemse o tu smlouvu nezajímala – ale zajímalo by mě co by se stalo kdyby ji nepodepsal, i když je jisté že nakonec tomu tlaku podlehne…Nevstoupí v platnost? nebo nás jen \"vyřadí\"? z obchodů a tak?
[2] O tom, že na rizika Lisabonu upozorňuje už dlouho i paní Bobošíková vím. I ona je s tímto názorem ale vytrvale pouze zesměšňována, atd. Sám Václav Klaus už je dlouho označován jako euroskeptik. Nemyslím, že je to pravdou. To, že někdo upozorňuje na rizika a možné jiné cesty integrace, přece neznamená, že by snad byl proti integraci jako takové, ale pouze to, že propagovaná (a notně finančně podporovaná samozřejmě) cesta není dle něj tou správnou.Pokud jde o to, co by se stalo, kdyby prezident smlouvu nepodepsal: Teoreticky by neměla vstoupit v platnost a EU by prostě nadále fungovala tak jako dosud. Jenže potom, co nám předvedla EU v případě Irska si myslím, že už by si úředníci v EU (se svými vlezdo… z našich politických řad) našli cestu, jak smlouvu přijmout i bez podpisu V. Klause. Ona už totiž ta smlouva neměla platit poté, co Irové řekli smlouvě ne v referendu. Ale zahrálo se to nakonec tak, že se v ratifikaci pokračovalo jakoby nic a Irům se začalo vykládat jaké to pro ně bude mít negativní dopady, když smlouvu nepřijmou, atd., takže nakonec se konalo druhé referendum k témuž tématu, kde vystrašení Irové smlouvu odsouhlasili. A podobně to nakonec bohužel dopadne určitě i u nás. Myslím ale, že bychom se neměli nechávat tak snadno balamutit a nechat zastrašovat tím, že bychom snad byli nějací méněcenní, když nepodepíšeme… Nestalo by se totiž nic – jen by pár lobbistů a politiků a zbohatlíků, kteří do smlouvy a jejího protlačení nemálo investují, tuto svoji investici promarnilo (a to je hlavní důvod, proč nepodepsání smlouvy nebudou chtít dopustit).
To je pravda. Na Iry EU udělala BUBUBU, a ti to tedy napodruhé přijali. Taky polský prezident to měl podmíněné podmínkou že až to schválí IRové tak on taky…což myslím byla taky pěkná kravina. Taky je určitě možnost že by si našli cestu jak ji schválit – udělali by nějakou vyjímku že, když to nepodepíše jeden stát tak se vlastně nic nestane…tak nejak by to urcite dopadlo. Bohužel my referendum nemáme – u nás se na občany nehraje, a tak s tím nic nenaděláme.
Co dělat…[4] Referendum nemáme, bohužel se domnívám, že by to dopadlo tak jako v tom Irsku a nebo bychom hezky počesku – bez zájmu o to, co vlastně ona smlouva přinese – všechno odsouhlasili – jen aby se na nás náhodou někdo nedíval skrz prsty… Což ostatně plyne i z průzkumů veřejného mínění. Ale po pravdě – kdo z nás opravdu ví, co ta smlouva může přinést? Kdo ji pečlivě prostudoval a rozuměl jí bez problémů? Že se o to příliš nezajímají občané je vlastně celkem pochopitelné, ale co považuji za horší je fakt, že co v té smlouvě je neví ani nějakých 90% politiků, kteří o jejím přijetí hlasují :/.No a pokud jde o to co můžeme dělat, či nemůžeme, tak – byť asi spíše jen symbolicky – můžeš třeba podepsat on-line petici na podporu Václava Klause zde:http://www.petitiononline.com…tmlNo a nebo se přidat do skupiny na Facebooku ;).
No jistě, ty metody a manýry EU už dávno nejsou demokratické a jasně se to ukazuje. Zní totiž hrozivě, jak někdo z jiné země v Evropě 21.století může říct, že nám sesadí prezidenta. Pokud by mělo vzniknout něco jako smlouva, měla by být srozumitelná pro všechny a mělo by o ní být referendem hlasováno ve všech státech. Tato smlouva ve svých podobách prošla třemi referendy a ve všech byla potopena. Ale stejně není pomoci…